Rozbitý BATTLEFIELD 2042 - pořádný Angry Rant a zasloužená kritika PC verze

Nejpopulárnější německý seriál Kobra 11, který slaví úspěch i v zámoří, se dočkal dalšího herního zpracování. Vyplatila se sázka autorů na efektní demolici okolního provozu a jednoduchou arkádovou hratelnost?
Závodní hry, ve kterých hraje hlavní úlohu destrukce, byly vždy populární. Vzpomeňme třeba na legendární Stunts, Destruction Derby, Carmageddon či z novějších Flat-Out. Všechny tyto hry stavěly na solidním grafickém zpracování, propracovaném modelu poškození a ničení okolí a v neposlední řadě arkádové hratelnosti. U takových titulů se většina lidí báječně baví. Není přeci nic jednoduššího, než usednout za volant silného sportovního vozu, zmáčknout plyn až k podlaze a nestarat se o protáčení zadních kol, přetáčivost v zatáčkách či zničení motoru – v arkádách se na tyto detaily nehraje. To je i případ hry Cobra 11: Crash Time. Proto rovnou radím všem, kteří na stopkách počítají každou setinku, utrousí slzu nad sebemenším škrábnutím či spí se závodní helmou na hlavě – na Crash Time rovnou zapomeňte. Zde je bourání na denním pořádku a o jízdním modelu aut se dá říct vše, kromě toho, že by byl realistický.
Se Simírem na hlídce
Menu naběhnuvší hned po spuštění hry těm závodně zběhlým připomene World Racing 2, za kterým stojí také studio Synetic. Po vytvoření profilu na vás čekají tři typy hry – Případy, Jednotlivý závod a Splitscreen. Z počátku vám půjde otevřít pouze složka Případy a po dokončení mise se zpřístupní vozidla a tratě v ostatních módech. Případů máte celkem osm, což není velké číslo, a dokončení každého z nich vám zabere minimálně 1,5 hodiny. Každý z případů je rozdělen do několika menších misí (časově omezených úkolů), které postupně vedou k vyřešení celé kauzy. Hned zde narážíte na první problém. Ačkoliv je ve hře funkce automatického uložení pozice po každé misi, její funkčnost ve skutečnosti spočívá v tom, že dokud nedohrajete celý případ najednou, nemůžete pokračovat. To je nešťastné řešení, a pokud nemáte zrovna 2 hodiny času, můžete na bezproblémové dohraní případu rovnou zapomenout a následné nahrání pozice vás odkáže rovnou na začátek nedokončené mise. Opakování je díky tomu frustrující, a tak je v tomto případě nejvýhodnější zvolit nejnižší obtížnost a každý z případů co nejrychleji vyřešit. Pokračování recenze na Doupě.cz (minimální konfigurace, závěrečné hodnocení ).