Dobyli jste Berlín tolikrát, že ani ten nejlepší kuchař kuře na víc způsobů neudělá? Máte ve svém kill-listu stejně nácků jako bude obětí roku 2012? Taky už vám klasická druhá světová leze ušima? Nezoufejte, situaci přichází zachránit Pandemic Studios a jejich The Saboteur. Co všechno od něj můžete a nemůžete čekat se dozvíte v následujících odstavcích.
Pomsta bude sladká
Podle dostupných informací bude The Saboteur freeformovou akcí z pohledu třetí osoby, odehrávající se v nacisty okupované Paříži. Jedinou hratelnou postavou je Sean Devlin, automobilový závodník původem z Irska, kterého ve zmiňované Paříži zastihla válka. Spíše než o okupaci se zajímá o auta a ženy. Situace se ale změní ve chvíli, kdy Němci povraždí jeho nejbližší. Není sporu o tom, že se to Seanovi moc nelíbí. Rozhodne se proto pomstít své kamarády a naučit Němce, že tohle se prostě nedělá. Sám se staví proti přesile, škodí kde může a později pomáhá členům francouzského odboje i britským tajným jednotkám v boji proti německé okupaci.
Paříž, pařím, paříme
V každé freeformové akci hraje důležitou roli prostředí. Ať už je to město ve stylu GTA či Prototype nebo třeba savana z Far Cry 2, prostředí se u tohoto typu her podílí na výsledné hratelnosti nemalou měrou. The Saboteur se bude odehrávat ve více lokacích. Kromě Paříže například i na francouzském venkově nebo v německých horách. Jak bude probíhat přesun mezi těmito místy není zatím jisté. K lokální dopravě můžete kromě vlastních nohou použít své modré Bugatti či jiné vozy poblíž. Sean má zjevně kromě aut a žen také rád buildering (lezení po městské zástavbě), a po vzoru Altaira z Assassin's Creed je schopen vylézt téměř kamkoliv. To vám dává jistou volnost při plnění misí. Přes střechy můžete obcházet hlídky nebo získat přehled o okolí.
S podobou samotné Paříže si autoři vyhráli. Používají podobný systém „uzdravování lokací“ jako v Okami nebo posledním Prince of Persia. Zpočátku je celé město zahalené do odstínů šedé s barevně zvýrazněnými prvky, jako např. rudé vlajky se svastikou nebo žluté světlo v rozsvícených oknech. Díky tomu má hra svoje kouzlo a v záplavě screenshotů ji od ostatních her hravě rozeznáte. Šedá barva tu symbolizuje onu nadvládu okupantů. Jak postupně oslabujete jejich vliv v různých částech města, oni ustupují ke svým velitelstvím a městu se začíná vracet barva. Hudba se mění z nacistických maršů ke svěžímu jazzu z čtyřicátých a padesátých let. Paříž tím sice přichází o onu kouzelnou černobílou atmosféru, ale co naplat, hnůj se přeci vykydat musí. K tomu ostatně bude prostoru dost.
Co s hnojem?
S Němci můžete zatočit po svém. Můžete je vraždit na ulici na potkání, ale tím dosáhnete jen zesílení stráží (podobný systém hledanosti jako v GTA). Elegantnější možností je plnění sabotérských misí, a to jak hlavních – příběhových, tak i vedlejších. Ty se neodehrávají v samostatných lokacích, takže když jednou sejmete snipera na věži, pak už se tam znovu neobjeví. Náplní misí bude spousta zajímavých záškodnických činností zahrnující ničení mostů, nájemné vraždy či únosy vlaků. Úspěšné splnění mise přidá čtvrti pár bodíků k tzv. Will to Fight – vůli bojovat. To dodá místním odbojářům kuráž a vám ve čtvrti přibudou kamarádi. Na oněch bodech závisí také „barevnost“ lokace. Samozřejmostí jsou automobilové honičky a závody, kterých si užijete dosytosti. Další vozidla asi ovladatelná nebudou, jisté však je, že je bude možné zničit. Nebo je libo sestřelit vzducholoď?
Hrou je možné postupovat rambo-stylem nebo poctivým plížením po hitmanovsku. Při plížení vám pomohou převleky z tiše zabitých nepřátel (rozstřílená uniforma se použít nedá), můžete šplhat přes střechy, apod. Když se blížíte prozrazení, je třeba se schovat do nevěstince, nebo na ulici popadnout nejbližší ženštinu a předstírat pár. Při boji zase poděkujete za pěkný cover systém: stačí se zastavit u rohu, Sean se k němu přitiskne a můžete pálit z krytu. Pro vaše choutky bude k dispozici dostatek dobových zbraní. Arzenál začíná u pistolí a pokračuje přes samopaly (např. MP-40, STG-44), brokovnice, granáty a bomby až po raketomet a plamenomet. Pokud si budete chtít zašpinit ruce přímo, můžete se pustit do pěstního souboje. V něm je k dispozici několik úderů, ze kterých se dají skládat komba. Pozor budete muset dát na přesilu, protože nepřátelé si vás mohou přidržet.
Co dodat?
Chlapci z Pandemic Studios mají dobře našlápnuto. Problémy můžou nastat v přílišné komplexnosti hry a ve špatném odladění stealth prvků, kdy nejjednodušším způsobem bude bezhlavá akce. Jistotou je krásné audiovizuální zpracování. Bude to však stačit na solidní hru? Ve svých posledních výtvorech autoři ukázali, že průměrné kousky umí. Zvládnou ze Saboteura udělat něco vyjímečného, co se neztratí? Někteří fanoušci o hře hovoří jako o spáse Pandemicu. Co je na tom pravdy se zanedlouho dozvíme.
The Saboteur vychází 8. prosince 2009 na PC, Xbox 360 a PS3.
Pro PC-HRY.blogspot.com napsal Mr. Foxter, díky za článek.
